Monday, 9 June 2014
Motýl bez křídel v koláči. Obrněná kostka cukru na talíři.
Den ode dne zjišťuji, že jsem čím dál větší podivín.
Originálním způsobem jsme měli přetvořit v rámci učiva psychologie obyčejné útvary. Vzala jsme to s tou originálností nadmíru vážně (opravdu, míra kreativity značně přetekla) a vymyslela jsme si mimo jiné úplně nové předměty. Vůbec jsme nepochopila zadání. Někdy se vážně nechytám.
Jen štěstí, že nejsem hlavou dolů. Miluju svojí zahradní houpačku. Uštědřila mi i pád. Láska začíná být vzájemná.
Subscribe to:
Posts (Atom)