Travels away 2013

Nejsem bůhvíjak zcestovalá, ale ráda si někam odskočím. Někam pryč, na to vemte rýč!
Jenom si tu chci udělat seznam (a pochlubit se světu), kam jsem ráčila za rok 2013 strčit svůj ctěný rypák. Aby se nezapomnělo.

Český Ráj to na pohled

 Tohleto byl můj šíleně nešťastnej výlet.

Last ray of the year

Snad mě nezabijí, moji milí...
hope, my dears won't kill me...

Vždycky jsem si říkala, jaký by asi bylo dokumentovat, zapisovat a sledovat nějaké stvoření, aniž bychom narušili jeho přirozený ekosystém. Tak jsem jednou čapla svůj poklad, políbila jsem ho a vzala ho s sebou za účelem (toho, abych vám ukázala s jakými prasokoňohlavami mám dennodenně tu čest) dokumentace jednoho projektu. Samozřejmě jsem se namohla udržet na uzdě a sáhla jsem pro něj i v případech, kdy nebyla dokumentace pro projekt potřeba, (třeba při výtvarce). Musela jsem se potýkat s narážkami typu: "Mám právo nebýt zachycen!!Ta svině tady měla foťák!", ale nakonec jsem celkem spokojená s tím, jak moje nejmilovanější prasokoňohlavy vypadají.

I always wanted to observe a creation within the disruption of its own ecosystem. One day I just grabbed my lovely camera for documentation of a project. Of course I took photoes in moments when the documentation wasn't necessary (an art lesson).

Finally I am satisfield of the faces of my friends. They are beautiful!

Advent time and other disasters...

Trošku se ohlédnout za sebe. Spatřím Krampuse, prskavky, svíčky a (tuhle část nesnáším) televizi. Ucítím svařák, punč, vanilku, skořici a perník. 

Nevím, proč mi to rodičové dělají. "Pojďme zapálíme si věnec!" (vlastně už nemá ani takovej tvar). "A můžu vypnout televizi?" "Ne!" Je to jako droga. A protože to maj všeci, musíme to mít i my. A kdokoli ji nemá, je divnej. Odvíjí se od ní celej svět. Ale o tom jindy (a rozsáhleji).
Já a můj otec jsme totální nezastavitelní prskavkoholici. Každej rok vyvineme novou technologii, jak zapálit a jak toho co nejvíc zaprskat! V minulých letech hořel koberec, letos moje noha, Co / kdo bude následovat?

The smell of punch, vanilla, cinnamon and gingerbread is advent time guarantee.
Me and my father are totally mad of sparklers. Each year we produce new method how to light a sparkler. In last years burned the carpet, in this year my leg. What/who else  will be the next?

Štědrý les, štědré slunce, štědrý mráz.

Vrána kráká z rána..

A šťastná a veselá Teana na to jen nevěřícně zírá.

Indie, Pákistánci (vlastně Nepálci!) a čaj o druhé v Budějcích

"Ahoj, nemáš pět nebo deset korun? Mě chybí na autobus!" zvláštní chlápek, milej pes. "Ne." odměřenej nevěřící Tomáš odvedle. "Možná jo..." vytáhnu peněženku, oči na šťopkách. A hele, měděná desítka! "Tady.."podávám. "Díky moc. Kam jedeš?" "Nejedu, čekám" milý úsměv. "Mě to jede až ve čtyři...(pár žbleptů o řádu autobusů) tak díky moc, ahoj.." Milej pes mi olízl ruku a šinul si to za jeho pánem. "Není zač."
(Jistě, že to sem píšu jenom proto, aby jste mě všeci mohli obdivovat za mou dobročinnost.) Zapisuju si to sem, abych na to nikdy nezapomněla a trošilinku to zaryla do svýho strastiplnýho života. Mám z toho dobrej pocit, vážně.

Cold winter nights

Co s vámi dělají mrazivé zimní večery za podzimních časů?
Já samozřejmě páchám temné rituály, obětovávám bohům, rozpaluji svíčky (i své rodiče) do běla. Je to slast, takhle vás všechny mást.
Obvykle se zachumlám do peřin a nevystrkuji ani nos, ani oko, ani chlup. Spánek je můj bůh!

What do you often do when the cold winter nights (in autumn) is dancing behind the door? 
I do some dark rituals, sacrifice for gods and light candles. However, comonly I sleep in my bed and don't spoke my nose out of my lovely duvet.

All water spirits and lost souls...

Krátce po tom, co se všechny brány do jiných světů otevřely. Feeričtí elfové už mě mají v hrsti. Docela, i moje budoucí ratolesti. Je to tak.

In a moment after all the harrows to other worlds opened. 

Slovensko

Viridity

Cottager

Karlovy Vary, Karlsbad

Znám křišťálovou studánku...