osmaosmdesátiletá blokádnice. Měla jsme tu čest. Smekám, obdivuji,...hned jsme se navzájem zalíbili.
Moskva se ukázala příliš velká na to, abych jí mohla milovat,
Pitěr byl ovšem neodbytný. Nedokázala jsem ho odmítnout a stal se mou další láskou. Něvě bych zaprodala svou duši (s prominutím Vltavy). Je to velký svůdník. "Zavřete oči.." pokradmu vypustil z úst. "Odcházím.." doznělo v mých uších a byl ten tam. Kolika slečnám už jsi to šeptal? Naprostý Vronskij! Jednou budu tvojí Annou.
"No jo, Rusko. Tam je všecko bolšoje!!" posměšně mi říkával milovaný otec. Myslela jsem si, že je to projev české usmrkanosti, ale udělalo mi to čáru přes rozpočet. Milovaní, nechcete-li mít budovy bez střech a nervy na pochodu, neberte si s sebou padesátku. Je to stařena a navíc - ksichty jsou s ní lepší. Raději bych zahla s osmnáctkou. (ač je to nemravné)
No comments:
Post a Comment